[ Knižní tip eliška hlízová ] Teplická autorka Svatava Antošová, o které se bohužel dozvíte více spíše z lesbických než literárních serverů, se zapsala do povědomí čtenářů především jako originální a šokující básnířka. Ve své první próze ale dokonale dokazuje, že nejen poezie jí může sloužit jako prostředek pro vypořádání se s minulostí či únik před skutečností. Naopak, její román vznikl jako útočiště pro pocity, sdělení a zkrátka „to, co se do veršíků již nevejde“.
V několika časových rovinách se velmi svižným stylem postupně rozvíjí příběh, jehož finále je nám známo téměř od začátku.
Hrdinka Svatava naváže vztah se starší, leč zajímavou Ofelkou. Ten jí posléze přerůstá přes hlavu a stává se vězením, z nějž je únik čím dál tím nesnadnější. Zatímco Svatava vnímá svou sexuální orientaci jako alternativní způsob života (který je pro přežití ve zdejším světě nezbytný), její femme fatale pouze jako únik z nudy a stereotypu panelákových zdí, která každého, i když v různé podobě, nakonec stejně dostihne. Přes Ofelčiny sliby o společné budoucnosti v Savojských Alpách se Svatava propadá do prázdna, které lze zaplnit jedině agresí a probouzí nutkání zabíjet…
Kniha je pojata jako retrospektivní vyprávění a objasňování závěrečného činu, lehce prošpikované sny, úvahovými a lyrickými pasážemi a velmi živými, dramatickými rozhovory.
Antošová román označila jako „lesbicko-killerskou parodii s autobiografickými prvky“. Zatímco o tom, do jaké míry je autorčina osobní zpověď autobiografická se můžeme jen dohadovat, o reálnosti životních příběhů stárnoucích bohémských umělců – intelektuálů, stejně tak zákulisí redakce časopisů pro ženy nemůže být sporu. Setkáváme se s řadou postav, které prošly Svataviným životem a každá z nich se s ubíhajícím časem snaží vypořádat po svém. Někdo je činný kulturně, někdo obchází hospody a cizí ložnice, jiný se raději straní všemu, co se hýbe a mluví.
Dostáváme se do komunity homosexuálů, kde propletenost vzahů a vzájemné pomluvy nevedou vždy zrovna k idylickému soužiti. Autorka se snaží bořit mylné zažité představy o menšinách . Lesbismus není prezentován jako sexuální orientace, ale jako životní styl, způsob, jak najít „skulinu v křesťansko-heterosexuálním systému“, který je však zatraceně pevný. Jak se to daří hlavní hrdince, už ale posuďte sami.

[ Informace ] Antošová, Svatava: Dáma a švihadlo. (original language: Čeština) Votobia, Olomouc, 2004 . ISBN: 80-7220-192-1.