[ Knižní tip Felix Xaver ] Ačkoli žijí Romové již po dlouhá staletí sice stále spíš těsně vedle nás, než skutečně s námi, je jejich kultura pro českou majoritu stále velkou neznámou. Předchozí tvrzení platí, snad s výjimkou hudby, téměř absolutně, a tak zatímco ve fotbalové Francii ukázal už před více než deseti lety Zineddine "Zizou" Zidane, že národní tým se bez tamější největší ostrakizované a marginalizované menšiny neobejde, český fotbal na špílmachra romského původu stále čeká jak na spasitele. Ačkoli Zizouova hvězda při posledním Mistrovství světa notně pohasla a při utkání Francie se zeměmi Maghrebu pravidelně dochází k vypískání francouzské hymny ze strany odcizené mladé generace "Francouzů maghrebského původu", je jisté, že pro integraci a vzájemné poznání "většinové" a "menšinové" společnosti toho jeden fotbalista může udělat stokrát víc než vysoce postavení politici. A tak zatímco je přínos českých Romů do populární kultury české společnosti v podobě rappera Bangy a houslisty Lavičky neoddiskutovatelný, stále toho o nich víme poměrně dost málo a jejich mediální obraz nadále odpovídá stereotypům české většiny, které tak média pomáhají efektivně reprodukovat. To, že si drobná vlajkonoška Národního odporu v mediálně velmi dobře zvládnuté neonacistické provokaci na litvínovském sídlišti Janov nechala od místních "černých panterů" nadávat do "českých kurev", jistě bourání bariér mezi oběma etniky vůbec nepomohlo. Zdá se, že jednou z velmi mála možností, jak mohou čeští gádžové Romy poznat, je prostřednictvím literatury. Česko-jazyčná romská literatura je, díky dlouholeté mravenčí práci dnes už zesnulé romistky Mileny Hűbschmannové a podpoře brněnského Muzea romské kultury, v současnosti už respektováníhodný žánr. Mezi jeho klasiky pak patří úchvatná kniha "Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou" autorky Eleny Lackové. Nedávno vydané autobiografické vzpomínky další romské neprofesionální spisovatelky Ireny Eliášové "Naše osada: Smutné, veselé i tajemné příběhy Romů" si pak o srovnání s knihou Lackové přímo říká. Na rozdíl od "Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou" je ale v "Naší osadě" většina dialogů ponechána ve slovenském originále a spolu s ostatními pasážemi v češtině je tak československým literárním experimentem, něčím, čeho je vůči každodennímu kontaktu s "českoslovenštinou" v supermarketech nebo na rádiích, v literatuře stále překvapivě notorický nedostatek.  Příběhy, které autorka ve své novele popisuje, se odehrávají na jihozápadním Slovensku, v obci Nová Dedina v období jejího dětství. Přesto se ale nejedná o knihu výhradně pro dětské publikum, místy rošťácké příběhy malých Romů pobaví jak dětské, tak i dospělé čtenáře. Rámec knihy pak tvoří roční období. V úvodu jsme svědky třeskuté zimy, kterou autorka popisuje natolik plasticky, že z jejího popisu čtenáře zebou nohy. Neboť bych ochudil čtenáře této recenze o zdravé zasmání se, nebudu prozrazovat pointy vtipných příběhů, na něž Irena Eliášová vzpomíná, ale nenechám si pro sebe to, že za vrchol knihy považuji léto. Autorka naprosto věrohodně evokuje dětskou radost z pohybu v přírodě i romsko-slovenskou svatbu, která je dějištěm řady dalších spíše směšných historek. Krátká podzimní kapitola pak graduje v samotném závěru cestou desetileté dívenky s rodiči do Čech. Velkým překvapením pro ty Čechy, kteří považují svoji zemi za bezkonkurenčně nejlepší a jasný vysněný cíl všech migrantů světa, musí být stísněná atmosféra plná nostalgie po létě plném dětských her slovenského domova, která její cestu provází. Autorka tak nepřímo upozorňuje na to, že ti, kteří opustili svou vlast tak neučinili z toho důvodu, aby uspokojili svoje "pochybné právo vandrovat svobodně po zeměkouli" (Václav Klaus, stále ještě prezident České republiky), ale učinili tak proto, že k tomu byli okolnostmi donuceni. Lacková pak správně ukazuje, že tato skutečnost je již v samotném zárodku velmi bolestná.

[ Nejoblíbenější citát ] « Pro Čechy me džá, bůti the kerél. Lóve zarodá, romňa mange lá... Do Čech půjdu na práci. Peněz vydělám, ženu si najdu... »

[ Informace ] Eliášová , Irena : Naše osada. Smutné, veselé i tajemné příběhy Romů. (Jazyk knihy: Čeština a slovenština) Krajská vědecká knihovna v Liberci, Liberec, 2008 . ISBN: ISBN 978-80-85874-44-0.