[ Knižní tip Gábor Palkó ] Jak se můžeme přiblížit literárnímu dílu, které vzniklo před staletími, dokonce před tisíciletími? Co je to za tajemný řetězec zprostředkování a proměn, které v kulturní tradici umožňují odkaz díla? To jsou zejména pak aktuální otázky, když je položíme v souvislosti s dílem, které samo pojednává o nekonečných proměnách formy. Ovidiovy Metamorfózy nejsou pouze rámcem a prostředníkem řecko-římských mýtů, mnohem více jsou samy literárním mýtem, který vyvolal nekonečně pestrou řadu výkladů, způsobů čtení a možností jeho použití, zatímco k nám právě skrze různé způsoby čtení mluví. Ze vzdálenosti dvou tisíc let. Do tohoto často nereflektovaného a nenápadného procesu zapadá i Poslední svět. Román Christopha Ransmayra, který vyšel roku 1988 (český překlad o osm let později), představuje jakousi novou formulaci metamorfóz. Je současně parafrází, historickým románem a detektivním příběhem, pátráním po metamorfózách a jejich autorovi v čase, který nikdy neexistoval, který není rozdělen a zlomen anachronismy, nýbrž je přímo stvořen, nesrovnatelnými časovými rovinami a kulturními světy. Román je spletencem vzájemně se smazávajících fragmentů a revokací, ve kterém se přes sebe vrství antické mýty, křesťanská symbolika a kataklysma a fragmenty textů. Jediným trvalým jevem tohoto světa vždy-a-nikdy je změna sama, přeměna, která občas a nebo právě nikdy nepřinese zlepšení, nýbrž spíše zkázu, záhubu a rozklad. Vzniká tak „poslední svět“, který se nachází v rozkladu a který se nevyznačuje ani jediným novým elementem, nýbrž představuje nové utváření něčeho minulého. Kniha však v žádném případě nedoprovází tento proces tragickým tónem. Spíše se čtenáři ukazuje jako způsob fungování času, kultury a literatury, ne jako diagnóza, nýbrž jako korpus díla, jako mechanika, která je prezentována věcností textu a exemplárně odhalující souvislosti.

[ Informace ] Ransmayr, Christoph: Poslední svět. (Jazyk knihy: Deutsch) Přel. A. Ságlová. ASA2000, Praha, 1996 . ISBN: 80-902199-5-0.