[ Knižní tip Jan Daniel ] Emil Hakl je dobrým pozorovatelem světa kolem sebe, lidí, jejich jazyka a v neposlední řadě také obyčejných situací. Přesně to je ta myšlenka, která vás pravděpodobně napadne, když budete číst jeho povídkovou knihu O létajících objektech. Osoby v ní nejsou ničím příliš výjimečné a nijak výjimečně se nechovají. Jednají tak, jako jednají lidé okolo vás, říkají podobné věci a nejspíše i žijí podobné životy. Když autor popisuje pár hádající se v autě cestou na zahradní party, jsou to přesně ty věty a reakce na ně, které už jste někdy zažili. Když se hrdinům jednotlivých příběhů náhodou stane něco, co překračuje rámec obyčejné zkušenosti (setkání s nadpřirozenými silami, záhadnými létajícími objekty, ohrožením života), jejich reakcí je obvykle smíření se s tímto stavem a následné nezaujaté pokračování ve svém předchozím konání. I přes tuto obyčejnost, nebo možná právě díky ní, ale Hakl dokáže (až na výjimky) udržet tempo a nenudit po celou povídku. Na jejím konci si ale nejspíše uvědomíte, že se v ní sice nestalo nic moc zvláštního, nicméně vás svým způsobem bavila a těšíte se na další. Hlavním hrdinou většiny povídek je muž, nezařaditelného věku, ale rozhodně už ne mladý, který se po svém snaží přežít v moderní Praze. Koneckonců hned v první povídce ho autor velmi trefným způsobem konfrontuje s korporátní kulturou, jejíž reprezentanti na něj působí jako roboti, osoby z jiného světa, fungující na zcela odlišných principech. Na druhou stranu autor si neidealizuje a nešetří ani „normální“ lidi. Všichni mají své chyby a neřesti, které Hakl nenechává nepovšimnuty. Východiskem z tohoto iluzí zbaveného světa je pro něj (tedy spíše pro jeho hrdiny) nadhled a nekompromisní ironické pozorování a glosování věcí okolo. Právě díky tomu dokáže poměrně výstižně popsat některé prvky současné české společnosti. I přes všudypřítomnou ironii ale všemi povídkami prochází celkový pozitivní přístup k životu a fascinace rozmanitostí a nepostihnutelností okolního světa. Sympatické v Haklově psaní také je, že zmíněný ironický nadhled se vztahuje nejen na okolní svět, ale i na hlavní hrdiny jednotlivých povídek, kteří v sobě nezapřou i určité autobiografické rysy. Jedinou výjimku mezi mužskými hrdiny tvoří hlavní hrdinka povídky Dva dny ze života Evy F. Tato povídka ovšem tvoří, alespoň z mého pohledu, nejslabší část celé knihy. Ačkoli i ona má své světlé chvilky, celkově působí její děj značně vykonstruovaně a především myšlenkové pochody hlavní hrdinky nejsou podané příliš věrohodně. Netroufnu si ale odhadnout, zda je to tím, že Haklovi nesedí psaní v rámci ženské postavy, tím, že se jedná o nejdelší povídku celé knihy, nebo kombinací obou těchto faktorů. Slabší texty jsou zde jinak naštěstí spíše výjimkou a celkově jsem byl kvalitou všech povídek příjemně překvapen. Pokud vám tedy nevadí číst obyčejné příhody ze současného Česka, tak Haklovu knihu mohu jedině doporučit.

[ Nejoblíbenější citát ] Uprostřed plácku v Týnské stál nehybně postarší chlápek s knírem a držel před sebou otevřené desky s jídelním lístkem nějaké nově otevřené restaurace. Držel je tak, aby pihovaté machny v kraťasech, doprovázené bledými dvoumetrovými starci, aby se nafetovaná španělská mládež, japonské babičky v kloboučcích a ječící zrzavé Anglosasky mohly podívat, co by si daly za zlámanou grešli. Chlápek stál, hleděl před sebe a dav do něj vrážel.
…
Přistoupil jsem k muži a povídám: „Že se nestydíte!“
Muž ke mně obrátil šedé oči. Jeho obličej byl plný drobounkých vrásek. Měl šedivějící, dozadu ulíznuté vlasy. Kouty. V jeho duhovkách se zdvihal do výšky Týnský chrám, který vypadal jako hvězdolet připravený ke startu, jako kosmická nákladní loď Nostromo, řítící se cizím, prázdným, závratně vzdáleným prostorem. Věže trčely k nebesům, naplněným nehybnými mraky, jako dvě obrovité vypsané fixky.
„Ale to víte, že se stydim,“ odpověděl.
„Aha,“ řekl jsem, „v tom případě se omlouvám.“
„To nemusíte,“ odvětil muž a dál držel otevřený jídelní lístek.
Zavadil jsem očima o ceny: 499,-... 548,-... 829,-...
 „Tak nashle,“ řekl jsem a šel pryč.

[ Informace ] Hakl, Emil: O létajících objektech. (Jazyk knihy: čeština) Argo, Praha, 2004 (2004). ISBN: 80-7203-576-2.