Nápad virtuální knihovny readme.cc vznikl z potřeby zprostředkovávat bez falešného ostychu mezi knižní a internetovou kulturou. Literární provoz a internetové komunity měly být přivedeny na společné pole, aby ukázaly, že si individualismus a vytváření společenství nikdy neodporovaly: po intimní četbě knihy vždy následovala výměna názorů s jinými čtenáři.

Projekt mohl růst na třecích plochách svých aktérů. Na jedné straně spisovatelé a intelektuálové, na straně druhé experti přes média a technici, kteří do diskuse zapojili své vlastní zkušenosti. Vznikl z toho projekt, který byl původně orientován jako zprostředkovatelský a měl pomáhat s překonáváním hranic.

Cílem "virtuální knihovny" od počátku bylo vytvoření instrumentu informace stejně jako hry. Měla by se etablovat jako výměnné fórum o knihách, kam může čtenář podle chuti a nálady odevzdávat tipy na knihy, které se vyplatí číst i v budoucnu.

Nápad na vytvoření "virtuální knihovny" vznikl v návaznosti na projekt, který proběhl v roce 2002 při Collegium Helveticum na Eidgenössische Technische Hochschule v Curychu ve spolupráci s literárním hostem Waltrem Grondem. Projekt si kladl otázku, jaký vliv má psací náčiní na proces psaní ve vědě a literatuře: Psaní na síti. Literatura v digitálním věku. Z tohoto projektu, na kterém se podílely i Neue Zürcher Zeitung online a ZKM Karlsruhe, vzešla stejnojmená dvoudílná kniha u nakladatelství Haymon Verlag Innsbruck.

Projektu se zúčastnil také literární kritik a 'networker' Beat Matzenauer, který svůj příspěvek společně s Adi Blumem a Tr51.org pod jménem Encyklopaedizer dále rozvinul jako prostorovou instalaci s přímým připojením na globální síť.

Na podzim 2002 začali Beat Matzenauer s Waltrem Grondem přemýšlet nad obsáhlým navazujícím projektem, "Čtení na síti. Dešifrování a porozumění v informačním věku". Měl to být transdisciplinární podnik, který měl obsáhnout výzkum, umění, média a techniku a který mezitím díky nové řadě (knihy / webové stránky) u Studienverlag/ Haymonverlag Innsbruck přináší první ovoce:

http://www.lesenamnetz.org.

"Virtuální knihovna" je součástí tohoto přesahujícího projektu 'Čtení po síti', který má pod nejrůznějšími aspekty a v nejrůznějších formách vysondovat a přezkoumat otázky po čtení a porozumění ve věku médií.

- Jak se v digitálním věku mění čtení a čtenáři?

- Je zanedbáno porozumění, jestliže již čtenářská kompetence není primárně závislá na písmu?

-Zaniká v digitálním věku tradiční pojem čtení tím, že vtahuje i ostatní smysly a vrhá tak na sociální učení nové světlo?

- Jak se orientujeme ve světě, ve kterém se razantně promíchávají nejrůznější kultury a kulturní techniky?

- Jako první krok chtěli Grond a Matzenauer otevřít německý blogový seznam, ve kterém by autoři a kritici pointovanými komentáři doporučovali knihy k četbě.

Poté se k nim připojil Andreas Kohli, který řídí multimediální firmu Belleville AG Zürich a společně s Martinem Rothem vyvinul pro EXPO 2000 úspěšnou technologii fotobotů. Oba přišli s nápadem využít fotoboty pro autoportréty čtenářů a vytvořit internetovou platformu, na které by si každý čtenář mohl vytvořit svou vlastní knihovnu. Z čistě literárního experimentu se stal síťový projekt, interaktivní rozhraní pro veřejnost.

"Virtuální knihovna" míří ke čtenářům a ne naopak:

Kniha dělá člověka: řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, kdo jsi.

Intervence Helgy Nowotny, vědecké socioložky, během 'Psaní na síti' vedoucí Collegia Helveticum, iniciovala posléze rozšíření do evropského prostoru. "Virtuální knihovna" se multimediálně uskutečnila v několika evropských zemích, aby takto vyprovokovala komunikaci o obraze a knize přes jazykové hranice.

Za tímto účelem bylo založeno sdružení p & s Melk, evropské sesterské sdružení od "p&s - netzwerk kultur", které působí ve Švýcarsku. Jedná se o zájmové sdružení umělců, vědců duševně tvořících, kteří se hlásí ke kulturní práci na rozhraní mezi tradičními a novými kulturními technikami.

Jako partneři se připojili Institut d'Allemand d'Asnières na Sorbonne Nouvelle Paris a Wissenschaftskolleg Collegium Budapest. Těmto třem organizátorům se posléze podařilo, aby byli v říjnu 2004 přijati do programu podpory kultury Evropské unie.

V srpnu 2006 rozhodla Evropská komise, že bude po tři roky podporovat další rozvoj readme.cc v programu Kultura 2000. Readme.cc se tak bude moci geograficky šířit po Evropě. Nová místa (Hamburg, Londýn, Praha, Florencie, Maribor, Kodaň), nové jazyky (slovinština, čeština, italština, dánština) a nové literatury rozšiřují vzorek knižních tipů a dále jej šíří po celé Evropě.

 

Následující partneři budou readme.cc rozvíjet v letech 2006 až 2009:

- Rakousko / vedení projektu / p&s melk

- Francie / Sorbonne Nouvelle, Paříž.

Co-partneři:

- Maison des Sciences de l'Homme, Paříž

- Université Catholique de l'Ouest, Angers

- Německo / Literaturhaus Hamburg

- Česká republika / Středoevropský dialog, Praha

- Dánsko / Oversættelsescentret - Københavns Universitet/ Translation Center, Univerzita v Kodani

- Maďarsko / Petöfi Literaturmuseum Budapest

- Zentrum für interkulturelle Studien Fürstenfeld jako koordinátor kulturního střediska Alpy/Jadran: jihovýchodněrakousky / slovinsky / italsky.

- Itálie / Fondazione Rinascimento Digitale Florenz, především Pinakes 3.0 / readme.cc

- Slovinsko / Univerzita v Mariboru

- Národní knihovna ve Florencii (hosting, webnspace)

Čilá překladatelská kultura, kterou zná zejména německojazyčná literatura, se takto přinejmenším ideově a na úrovni knižních tipů rozšíří do celé Evropy.

Readme.cc organizuje Evropské dny literatury ve Wachau.